Za knihami do Chrudimi - exkurze 1. a 3. třídy

Kamil v knihovně a Róza na nákupech

Na seznam našich okřídlených kamarádů jsme si ve čtvrtek připsali Kamila. Před vánočními svátky nám přinesl zprávu o naší výpravě do Chrudimi, to jsme ale ještě nevěděli, jak se jmenuje, ani že je to špaček. Kamil není špaček jen tak ledajaký, na rozdíl od svých bratříčků, sestřiček, sestřenic a bratranců celé léto strávil v knihovně. A tak nějak se nestihl naučit létat…

Pokud by vás zajímalo, jak to s Kamilem a jeho velikou rodinou dopadlo na podzim, co je čekalo při cestě na jih nebo jak se zachovat v případě, že se blíží hurikán, přečtěte si rozhodně knížku od Jennifer Berneové: Kamil neumí lítat. Pro prvňáky si čtenářskou lekci k této knize připravila paní knihovnice Marcela Fidlerová, které za skvělou besedu moc děkujeme. Aktivity byly zaměřeny na rozvoj čtenářské gramotnosti – během lekce děti předvídaly, popisovaly, porovnávaly, pojmenovávaly, naslouchaly, rozhodovaly se, argumentovaly, představovaly si, tančily a některé i zpívaly.

Po besedě jsme se z klubovny přesunuli do dětského oddělení, kde se naši začínající čtenáři mohli pustit mezi regály a nahlédnout do kterékoliv knihy. Pokud by si ji chtěli půjčit domů, stačí jen založit si průkazku…

Po čtenářském dobrodružství s Kamilem nás čekaly nákupní košíčky a regály - tentokrát plné jídla. Naštěstí jsme se při prvouce naučili potraviny třídit, takže každý docela rychle našel to, co si koupí. Menší nesnáze nastaly až při placení u pokladny, protože některé děti nabraly do košíčku vše, co se jim líbilo a jejich peněženka na to nebyla připravena J. Pro příště tedy víme, že:

- než se naučíme počítat s většími čísly, je dobré poradit se s někým dospělým nebo starším spolužákem, jestli nám peníze na nákup vystačí

- když nemáme dost peněz, nemůžeme si koupit všechno vybrané zboží – něco bude potřeba vrátit

- nakupování můžeme trénovat také s rodiči nebo prarodiči.

Pochválit musím prvňáky za to, jak dodržovali pravidla bezpečného pohybu chodců po městě, pohybovali se ve dvojicích, a někteří to dokonce zvládli i s deštníkem. Už teď se těším na naše další výpravy.

za 1. třídu p. uč. M. Pavlíková


 

Třetí třída měla v knihovně domluvenou besedu s knížkou

Hlava v hlavě - David Böhm, Ondřej Buddeus

Každý má svou hlavu. Jenže co to znamená? Je to jen ta kulatá věc od ucha k uchu? Kdepak, tím to zdaleka nekončí. Hlava je totiž úchvatná – informuje nás o tom, co je kde vidět, slyšet, jak něco voní nebo chutná. V hlavě se nachází ředitelství těla, protože mozek pamatuje na všechno: kdo jsem já, kdo jsi ty i jak se k sobě dostaneme, když chceme dát hlavy dohromady. Zkrátka a dobře, hlava je nejdůležitější částí těla a čím víc se jí člověk zabývá, tím spíš zjišťuje, že by potřeboval alespoň malou encyklopedii, aby popsal všechno, co se nachází v ní a na ní i co s ní souvisí.

Hlava v hlavě získala Magnesii Literu v kategorii kniha pro děti, ocenění Zlatá stuha 2014 a byla vyhlášena nejkrásnější dětskou knihou roku.

p. uč. Vladimíra Tichá

 

Reflexe od dětí:

Moc se mi to líbilo, ty dvě hodiny strašně rychle utekly. Knížka Hlava v hlavě je super. Prohlížel jsem si knihu, kde byla mýtická monstra. Exkurze byla dobrá. V Chrudimi je hodně velká knihovna.

Šimon Saivera


Když jsme dorazili do knihovny, oznámili nám, že půjdeme na besedu s knížkou až za hodinu. Vzali jsme si tedy jednu knihu v dětském oddělení, dle svého výběru a šli na zvolené místo. Mě zaujala kniha jménem Ledové království – polární záře. A byla krásná. Ta hodina uběhla jako voda. Šli jsme na řadu. To trvalo trochu déle, ale také to bylo krásné. Potom jsme se oblékli a jelo se domů. Měla jsem hlad jako vlk. Dorazili jsme v pořádku. Moc se mi to líbilo.

Michaela Hančárová

 

Jeli jsme do knihovny, moc se mi to líbilo, protože jsem si četl knížku o dinosaurech. Potom jsme šli s paní Marcelou na projekt. Měli jsme knížku Hlava v hlavě. Ale to se mi moc nelíbilo, protože jsme museli vyrábět hlavu. Potom jsme šli do Billy. Tam jsme šli po dvojicích.

Alexandr Novák

 

Byl to moc pěkný výlet. Nejvíc se mi líbilo, když nám paní knihovnice četla knížku Hlava v hlavě. Naše paní učitelka byla moc hodná. U koberce byly i malé stolečky a židličky. Na stolečku jsme si vyrobili hlavu. Mohli jsme si vybrat, jakou chceme hlavu, vlasy, oči a nos. Mohli jsme si to všechno nakreslit sami. Když jsme šli z knihovny, šli jsme do Billy. Když jsme byli všichni před obchodem, čekala nás cesta na autobusové nádraží. Cesta do školy utekla rychle.

Vanda Hanusová

 

Moc se mi líbilo, že jsme si mohli číst jakoukoliv knížku. Po šedesáti minutách jsme šli nahoru. Paní knihovnice nám četla knihu Hlava v hlavě. Potom jsme měli rozchod v obchodě. Po nákupech jsme se přesunuli na autobusovou zastávku a jeli jsme zpátky do školy na oběd.

Josef Drahoš

 

Bylo to skvělé. Bavilo mě číst si o dracích a nestvůrách. Ty nestvůry byly ošklivé. S paní Marcelou jsme si vyráběli hlavy. Já mám hustou hlavu. Dívali jsme se na zápasníka a lupiče. Knížka se jmenuje Hlava v hlavě. Byli jsme na koberci. Paní Marcela nám dávala lístečky a byla tam i sprostá slova. Potom jsme šli do Billy. Tam jsme si mohli koupit, za svoje peníze, co chceme. Zbylo mi 13Kč. Šli jsme na autobus. V autobuse jsem seděl vedle Máti.

Radim Jirsák